Záchranné vesty - základní orientace

Poslední dobou je téma "záchranné vesty" poměrně dost živé, a to nejen na našich kapitánských kurzech a kondičních plavbách. Věřím, že je to jen a jen dobře. Rozhodl jsem se proto vytvořit jednoduchý přehled z veřejně dostupných informací. Nejedná se o odborný článek, ale o jednoduchou základní orientaci v této problematice. Tolik na úvod a jdeme na to.

Záchranné vesty se dělí podle vztlaku (N), který určuje norma ISO:

ISO 12402-5 Vztlakové pomůcky 50N

Jak již název napovídá, nejedná se o záchrannou vestu. Je to pevná plovací pomůcka, vyrobená většinou z PVC a nylonu. Je určena pro plavce a ideální použití je ve chráněných vodách. Poskytuje podporu pouze osobě, která není v bezvědomí, a která si za normálních okolností může pomoci sama. Nejčastěji se dá použít při aktivních vodních sportech, jakými jsou windsurfing, kiteboarding, paddleboarding, plavba na malých okruhových závodních plachetnicích, jízda na kajaku a vodních plavidlech jako jsou např. vodní skútry.

ilustrační obr. - plovací vesta Magic Marine Ultimate Buoyancy Aid

ISO 12402-4 Záchranné vesty, úroveň vztlaku 100N

Zde se bavíme o pevných záchranných vestách, které jsou vyrobeny většinou z PVC nebo vrstveného molitanu a nylonu. Jsou určeny pro plavce i neplavce a dají se použít v pobřežních vodách. Podle normy musí splňovat přiměřenou záruku bezpečnosti před utonutím, a to v relativně klidných vodách. U těchto vest není zaručeno, že se osoba v bezvědomí oblečená ve vodotěsném (jachtařském) oděvu otočí do polohy na záda a neměla by se očekávat ochrana dýchacích cest, především v horším počasí. Výhodou je, když má taková vesta vysoký límec, který pomáhá udržet hlavu na hladině, když není člověk v bezvědomí. Tyto vesty už musí být opatřeny píšťalkou pro přilákání pozornosti. Výhodou je pásek do rozkroku. Doporučené použití je na vnitrozemských vodách nebo na moři u pobřeží za nezhoršených klimatických podmínek. Výhodou může být bezúdržbovost a snadné použití. Některé recenze uvádějí také schopnost držet teplo. Na lodi pak může mít vesta také další využití například v podobě podsedáku v kokpitu.

Vztlak 100N mají také samonafukovací vesty s automatickým aktivátorem pro děti nebo váhově lehčí osoby. Vždy pečlivě kontrolujte, pro jaké váhové rozmezí je tato vesta určená.

ilustrační obr. - pevná záchranná vesta Baltic OCEAN HARNESS

ilustrační obr. - automatická záchranná vesta Baltic COMPACT 100 HARNESS

ISO 12402-3 Záchranné vesty, úroveň vztlaku 150N

A jsme u těch nejpoužívanějších záchranných vest. Tyto nafukovací záchranné vesty jsou vhodné jak pro plavce, tak pro neplavce a jsou určeny pro použití v pobřežních i offshorových oblastech, a to ve všech podmínkách, kromě těch nejtěžších. Počítá se již s pádem do vody v jachtařském oblečení. Poskytují přiměřenou záruku bezpečnosti před utonutím i osobě, která není plně schopna si sama pomoci a je v bezvědomí. Mohou být s automatickou nebo pouze ruční aktivací, přičemž i vesta s automatickou aktivací má vždy možnost ruční aktivace, pro případ selhání té automatické.

Jak to funguje: automatika nafoukne vestu vždy po zanoření do vody. Ruční aktivace se spustí trhnutím za šňůrku u vesty, kterou je vybavena každá vesta. Za mě nafukovací vesta pouze s ruční aktivací nedává moc smysl, pokud vezmu v potaz, že člověk letí do vody s nějakým zraněním ruky anebo v bezvědomí, takže si sám vestu nenafoukne - pak je celá vesta k ničemu.

O různých typech spouštění si povíme později. Každá samonafukovací vesta má také integrovanou trubičku pro možnost nafouknutí vesty ústy.

Do této kategorie spadají také vesty se vztlakem 160N, 165N, 170N, 180N, 190N či 220N. Řekl bych to takto - zde výrobci splňují normu ISO 12402-3 pro vztlak 150N a přidávají ještě nějaký vztlak navíc.

ilustrační obr. - automatická záchranná vesta Baltic WINNER 165 HARNESS

ilustrační obr. - špičkově vybavená automatická záchranná vesta Baltic LEGEND 220 HARNESS SLA

ISO 12402-2 Záchranné vesty, úroveň vztlaku 275N

Poslední skupina záchranných vest patří do těch nejtěžších podmínek, jsou to záchranné vesty se vztlakem 275N a více. Stejně jako vesty 150N jsou vhodné jak pro plavce, tak pro neplavce a jsou navrženy tak, aby poskytovaly tu nejvyšší míru bezpečnosti v nejnáročnějších podmínkách, kdy je vyžadována maximální ochrana. Počítá se již také s těžkým jachtařským oblečením. Norma ISO 12402-2 dokonce přímo udává nebo počítá s tím, že krom jachtařského oblečení máte při pádu do vody v jedné ruce nářadí a ve druhé svářečku. Tyto vesty poskytují záruku bezpečnosti před utonutím i osobě, která není plně schopna si sama pomoci, je například v bezvědomí - do 5 sekund by postiženého měla převrátit na záda i v případech, kdy máte ve vrstvách nepromokavého oblečení zachycené větší kapsy vzduchu. Použití je pro oceánskou plavbu. Samozřejmě je možné si takovou vestu pořídit i pro plavbu příbřežní. Je třeba počítat s vyšší cenou - ovšem co je vyšší cena, pokud je to investice do záchrany života. Nevýhodou vest z této kategorie je vyšší hmotnost a podstatně větší objem nafouknuté části. Znamená to, že například nebudete schopni v plně nafouknuté vestě vylézt z vody do záchranného ostrůvku - v takovém případě vestu ručně upustíte a podle potřeby ústy zase dofouknete přes integrovanou trubičku. Tyto vesty jsou tedy primárně určené do studených vod a na oceánský jachting a pro pobřežní jachting tyto vesty moc nedoporučuji.

Stejně jako u vest popsaných výše, tedy u 150N, funguje automatika tak, že nafoukne vestu vždy po zanoření do vody. Ruční aktivace se spustí trhnutím za šňůrku u vesty, kterou je vybavena každá vesta. Také zde má každá vesta integrovanou trubičku pro možnost nafouknutí vesty ústy.

ilustrační obr. - špičkově vybavená automatická záchranná vesta Baltic LEGEND 305 HARNESS SLA

Na co dbát při pořizování vesty:

  • Standardně jsou vesty vybaveny kromě trubičky na nafouknutí ústy také píšťalkou a reflexními páskami.
  • Úvaz (harness) na zacvaknutí safety line (popruh, kterým se přicvaknete na pevný bod na lodi při špatném počasí). Pozor při nákupu - některé vesty se prodávají bez harnessu! Ty jsou určené především pro motorové čluny.
  • Světlo - pokud není přímo ve výbavě vesty, je možné dokoupit.
  • Náhradní sadu (lifejacket rearming kit) - aktivátor + náplň, tlaková lahvička se stlačeným plynem, zpravidla CO2. Na lodi je nutné mít aspoň jednu kompletní sadu pro každý typ vesty, a ideálně i několik lahviček se stlačeným plynem navíc, ty bývají univerzální.
  • Některé vesty mají dnes ve výbavě sprayhood, který vás chrání před druhotným utopením, když přes vás ve špatném počasí chodí vlny a vítr vám žene vodní tříšť do obličeje. Některé vesty umožňují tento doplněk dokoupit.
  • Zejména dražší vesty mají dnes již také kapsu pro umístění PLB (Personal Locator Beacon).
  • POZOR doba expirace, tedy trvanlivosti, je u všech nafukovacích záchranných vest stanovena na 10 let. Pokud si tedy v roce 2020 koupíte vestu s datem výroby 2012, máte vestu na dva roky.
  • Každoroční servis je požadavkem na záchranné vesty schválené SOLAS pro profesionální použití, doporučením je pak pro rekreační uživatele. Každopádně jednou za dva roky je dobré vestu do servisu poslat, aby ji pečlivě zkontrolovali. Služba je placená.

Běžný servis, který byste měli zvládnout sami, zahrnuje výměnu bombičky a aktivátoru a sbalení vesty. Jednou ročně zkuste vestu nafouknout ústní trubičkou a sledujte, jestli vydrží plně nafouknutá 24 hodin.

Základní info, jak s vestou po použití:

Vestu je třeba vždy nechat řádně vyschnout! Pokud je hodně zasolená, vyndejte automatický aktivátor a vestu opláchněte sladkou vodou. Poté ji pečlivě složte, pokud jí budete postupně skládat dovnitř, nebude mít vesta problém s dalším nafouknutím, pokud jí srolujete, nemusí se správně nafouknout! Na internetu jsou videa přímo od výrobců, jak vestu správně složit. Poté je třeba správně namontovat náhradní aktivační sadu a vestu uložit na bezpečné suché místo.

Aktivátory a náplně - lifejacket rearming kit:

Bohužel aktivátor není jen jeden typ, i když jeden typ může být pro více značek vest - je třeba na to dát pozor. Pojďme si je tedy představit:

UML (United Moulders Limited)

U tohoto systému se po pádu do vody rozpustí tableta, na kterou tlačí výkonná pružina s bodcem. Po rozpuštění tablety (do 3 sekund) bodec prorazí tlakovou lahvičku s CO2 plynem a dojde k nafouknutí vesty. Systém je napojen také na ruční aktivaci pomocí šňůrky, kterou aktivujete trhnutím. Kazeta s tabletou i tlaková lahvička má indikaci, že je v pořádku nebo je již použitá. U tohoto systému se může stát při vysoké vlhkosti nebo ve velmi špatném počasí, kdy je námořník vystaven neustálému přívalu vln, že se vesta sama nafoukne ve chvíli, kdy to úplně nečekáte... Naopak výhodou tohoto systému je, že jej používá většina výrobců nafukovacích záchranných vest, a tudíž je velmi dobře dostupný.

UML Pro Sensor

vylepšené UML o lepší indikaci stavu spouštěcí sady, jestli je v pořádku. Může být také menší a lehčí nežli UML.

Přidávám odkaz přímo na výrobce tohoto systému - www.uml.co.uk

Halkey Roberts

Další systém, který využívá vodou rozpustné tablety, je americký výrobce Halkey Roberts. Funguje prakticky stejně jako systém UML, jediný rozdíl je v tom, že v případě aktivace nebo expirace nevyměňujete celý spouštěč, ale pouze samotnou rozpustnou tabletu (to je ta žlutobílá věc na obrázku). Cenově vychází tento systém podobně jako UML.

Přidávám odkaz přímo na výrobce tohoto systému - www.halkeyroberts.com

Hammar

Tento systém využívá pro aktivaci tlakového rozdílu, při ponoření do vody asi 10 cm pod hladinu se aktivuje hydrostatický ventil, který prorazí tlakovou lahvičku s CO2 a dojde k nafouknutí vesty. Samozřejmě se dá také aktivovat ručně trhnutím za šňůrku, stejně jako u systému UML. Systém Hammar je určen do těch nejtěžších podmínek. Má také indikátor stavu použití. Doba použitelnosti je 5 let.

Výhodu, a to zásadní, vidím v tom, že nehrozí samonafouknutí vesty ve chvíli, kdy to nejméně čekáte... Dostupnost by měla být dnes již stejná jako u systému UML.

Nevýhodou bude o pár stokorun dražší výměna po nafouknutí vesty.

Přidávám odkaz přímo na výrobce tohoto systému - www.cmhammar.com

Secumar

Tento německý výrobce záchranných vest jde vlastní cestou aktivátorů a využívá pět různých nafukovacích zařízení se dvěma typy náhradních tlakových lahviček s CO2:

  • SECUMATIC 4001S: plně automatické nafukovací zařízení, tlaková lahvička s CO2 s bajonetem.
  • SECUMATIC 3001S: plně automatické nafukovací zařízení, tlaková lahvička s CO 2 se závitem.
  • SECU 401S: poloautomatické nafukovací zařízení, tlaková lahvička s CO2 s bajonetem. Pro záchranné vesty SOLAS .
  • SECU 301SM: poloautomatické nafukovací zařízení, tlaková lahvička s CO2 se závitem. Pro záchranné vesty VIVO 100 a SOLAS.
  • S31: poloautomatické nafukovací zařízení, tlaková lahvička s CO2 se závitem. Pro Free 100.

Přidávám odkaz přímo na výrobce tohoto systému - www.secumar.com

Chcete-li zjistit, jaký typ má vaše vesta Secumar, otevřete servisní zip nafukovacího zařízení nebo otevřete ochranný kryt uzavřené záchranné vesty na suchý zip a podívejte se dovnitř.

Ilustrační obr. Secumatic 3001-s

Výhodou může být, že u automatických záchranných vest Secumar se nemusí kupovat celá kazeta s aktivátorem, ale pouze ve vodě rozpustné kapsle do aktivátoru.

Ilustrační obr. - rozpustné kapsle pro Secumatic 3001-s

POZOR, raději si u všech systémů vždy ověřte, jaký přesně typ (číslo) aktivátoru na vestě máte, abyste při koupi nového aktivátoru nekoupili jiný, třeba starší typ. I zde jde vývoj neustále dopředu.

Tlakové nádoby se stlačeným plynem se pak dělí podle gramáže. Ta záleží na velikosti vesty, kterou jste si pořídili. Rozhodně bych nezkoušel jinou než tu, která je uvedená na vestě výrobcem.

Ilustrační obrázek - tlaková nádoba se stlačeným plynem CO2

Expirace, tedy doba použitelnosti:

U tlakové lahvičky se stlačeným plynem je uvedené datum výroby, hmotnost náplně a minimální celková hmotnost lahvičky s náplní. Pokud je lahvička neporušená (tj. není zkorodovaná ani propíchnutá) a hmotnost je větší nebo stejná jako minimální celková hmotnost, není nutné lahvičku měnit.

U spouštěče je uvedené datum expirace, tedy do kdy lze spouštěč používat!

K tlakovým nádobám ještě krátká, nicméně celkem důležitá poznámka. Schválně jsem neuváděl slovo bombička, a to z důvodů letecké přepravy. Pokud se samonafukovací vestou cestujete letadlem, je nutné si zjistit jejich podmínky přepravy, leteckou společnost o tom informovat a nejlépe si vyžádat jejich svolení. Pak je na místě použít slovo cartridge, protože s bombičkou do letadla bych se v dnešní době úplně nehlásil. Předejdete tím také nemilému překvapení, kdy vám na letišti nejen cartridge, ale celou vestu ze zavazadla vyhodí - proto je také lepší při přepravě letecky z vesty cartridge vymontovat. Nemám osobní zkušenosti, ale vím od kolegů jachtařů, že s tím zase tak velký problém není, asi bude záležet na letecké společnosti.

Některé automatické záchranné vesty jsem měl možnost vyzkoušet také na kurzu Sea Survival.

Pokud byste měli zájem se tohoto kurzu zúčastnit, můžete mě kontaktovat na emailu: ciboch@kws-sports.cz 

To je ve stručnosti vše. Velmi kvalitní záchranné vesty a doplňky švédského výrobce BALTIC si můžete zakoupit v naší prodejně KWS v Českých Budějovicích nebo na našem e-shopu.

Za tým KWS Petr Ciboch

Automatické záchranné vesty - zajímavé informace, jak u vesty snadno provedete běžnou údržbu, od výrobce záchranných vest BALTIC ke stažení zde (PDF v EN verzi).