Kotvení v Chorvatsku
Oficiálně je to popsáno v Nařízení o bezpečnosti námořní plavby ve vnitrozemských vodách a teritoriálním moři Chorvatské republiky a o způsobu a podmínkách provádění dohledu a řízení námořní dopravy – článek 53. Kotvení a vyvazování podél pobřeží.
(Pravilnik o sigurnosti pomorske plovidbe u unutarnjim morskim vodama i teritorijalnom moru Republike Hrvatske te načinu i uvjetima obavljanja nadzora i upravljanja pomorskim prometom - Članak 53. Sidrenje i privez uz obalu)
Volné kotvení je v Chorvatsku stále povolené, ale od roku 2025 má upravená pravidla:
1. Při výběru místa pro kotvení nebo vyvazování podél břehů musí osoba provozující plavidlo přihlédnout k místům, kde je kotvení nebo vyvazování zakázáno jakož i k dalším kotvícím nebo vyvázaným plavidlům.
Jednoduše nekotvím tam kde je to zakázáno nebo v blízkosti lodí, které jsou již na místě zakotvené a mohl způsobit nehodu.
2. Při dokování, vyvazování, odvazování a kotvení plavidla musí osoba, která plavidlo řídí jednat tak, aby tyto činnosti neohrozily lidské životy ani neznečistili moře a nezpůsobily škodu sobě nebo jiným námořním subjektům, srážkou, nárazem nebo uvíznutím na mělčině.
Jednoduše nekotvím tak, že bych mohl způsobit nehodu.
3. Příslušný úřad kapitána přístavu může zakázat nebo omezit kotvení a vyvazování podél pobřeží v určité oblasti pro všechna nebo jednotlivá plavidla v závislosti na délce plavidla. Anebo prostorové a časové organizaci provozu.
4. Oblasti zakázaného nebo omezeného kotvení a vyvazování podél pobřeží uvedené v odstavci 3 tohoto článku se zveřejňují v oficiálních námořních navigačních mapách a publikacích a na webových stránkách ministerstva.
5. Plavidla musí kotvit nebo se přivázat ke břehu způsobem, který nepředstavuje nebezpečí pro lidské životy. Majetek pobřeží, mořské prostředí nebo bezpečnost plavby jiných plavidel a vodních skútrů, a to v souladu s převládajícími okolnostmi. A podmínkami jakož i prostorovými a jinými omezeními.
6. Kotevní lana a kotevní řetězy plavidel musí být vhodně označeny a nesmí překážet plavbě ostatních plavidel a vodních skútrů.
Pravidla 5 a 6, není možné zabrat celou zátoku tím, že hodím kotvu a vyvážu se lany na břeh tak, že už se do zátoky nikdo další nevejde ani nepropluje (což se dělo a děje, nicméně nyní za to může být postih).
7. Je zakázáno kotvit plavidla podél pobřeží tak, aby jakákoli jejich část nebo příslušenství byla od břehu vzdálena 50m nebo více.
To znamená, že i kdyby to teoreticky hloubka dovolila nemohu zakotvit dál než 50 m od pobřeží (mluví se o změně na 70 m, ale v zákoně to oficiálně není zapsáno)
8. Plavidlům je zakázáno kotvit způsobem, který by poškozoval vegetaci na pobřeží.
Prostě se nesmím vyvazovat v přírodě tak, že bych jí poškodil – vyvazování např. ke stromům může být tedy ohodnoceno pokutou.
9. Kotvení je zakázáno:
- Ve vodách, kde je kotvení zakázáno v oficiálních publikacích a námořních mapách.
- Ve vodní oblasti, kde kapitán přístavu zakázal nebo omezil kotvení.
- V blízkosti podvodních kabelů, potrubí a výpustí takovým způsobem, aby se plovoucí objekt nenacházel nad nimi v žádném okamžiku v okruhu volného prostoru (volný prostor - znamená oblast ohraničenou kružnicí, jejíž poloměr je součtem délky vodorovného průměru spuštěného kotevního řetězu a délky lodi).
- Takovým způsobem, aby poloměr plovoucí plochy zajišťoval, že plavidlo je kdykoli méně než 50m od ohraničení upraveného koupaliště.
- Ve vzdálenosti menší než 150m od břehu přírodního koupaliště.
Vzhledem k tomu, že pod vodou mám také kotvu a "x" metrů řetězu, jak mám tedy spočítat vzdálenost? Mělo by se to počítat od místa kde řetěz kotvy vstupuje do vody, viz. obr. níže.
10. Kotvení podél pobřeží (1) je zakázáno.
- Ve vodách regulované a přírodní koupaliště (2).
- V místě, kde podvodní kabel potrubí a vypustí do moře.
(1) Kotvení podél pobřeží: Kotvení u břehu je způsob uvázání plavidla, kdy je plavidlo přivázáno ke břehu a ukotveno jednou nebo dvěma kotvami.
(2) Přírodní koupaliště: Přírodní koupaliště je koupaliště, které bylo v územním plánu jednotky místní samosprávy prohlášeno a označeno za přírodní mořskou pláž.
Na co si dát ještě pozor?
Národní parky (Kornati, Mljet, Brijuni), ve kterých je kotvení zakázáno. Stání je povoleno pouze na kotevních bójích nebo v přístavech.
A pozor na dno, do celé problematiky kotvení vstupuje velmi významně Posidonie (Posidonia oceanica). Posidonie není "jen tráva", ale kvetoucí mořská rostlina, která v Jadranu vytváří husté zelené louky. Čerpá živiny ze dna a její listy fungují jako podmořské plíce, které vytvářejí kyslík a čistí mořskou vodu. Zároveň je domovem pro stovky druhů živočichů. Podle chorvatského zákona o ochraně přírody je přísně chráněná. Jakékoli kotvení, které tyto louky ničí může být posuzováno jako přestupek.
Z praxe: kotva v Posidonii špatně drží (nezaryje se), takže zkoušet vícekrát zakotvit a rozrýt tu mořskou louku je zkrátka blbost.
Přejeme šťastnou plavbu a bezpečné kotvení!